Tuesday, January 30, 2007

Ukažme si, jak problém stísněné předsíně vyřešili obyvatelé jednoho z bytů ve středně rozponové stavební soustavě VVÚ**ETA, která se využívala pro hromadnou výstavbu bytů v Praze již od roku 1973. Tato stavební soustava vycházela z pražské varianty bytových domů T 08**B a byla oproti původní konstrukci doplněna o 3 m modul. Dispoziční řešení a architektonický výraz byly postupně rozšiřovány. Panely vyráběla pražská PREFA a přesto, že se předpokládalo ukončení jejich produkce v roce 1990, výroba pokračovala i po tomto roce.

Sunday, January 28, 2007

Jedna předsíň navíc

Jistě bude každý souhlasit s tvrzením, že čím je předsíň v bytě menší, tím větší má šanci stát se jakýmsi odkládacím koutem. O paneláku už ani nemluvě. Takové využití však potlačuje prvotní funkci předsíně ** tvořit důstojný vstupní prostor do bytu. Proto každý uvítá předsíň prostornější. Do takového prostoru se potom dají začlenit i funkce, které až dosud musely plnit obytné místnosti.

Friday, January 26, 2007

...

Vyskytuje-li se ve vašem okolí dřevokazný hmyz (ve starých trámech, krovech apod.), postříkejte dřevo preventivně prostředkem proti němu. Postřikovače se dají koupit i ruční, takřka všech velikostí. A pak už můžete klidně spát a čekat. Jak dlouho? Dřevo se takhle venku suší na rovnovážnou vlhkost. To znamená, že vlhkost dřeva je stejná jako v jeho okolí. Smrkové řezivo, řekněme coulová prkna, této rovnováhy dosáhnou už během jedné sezóny. Dubové pěticentimetrové fošně to trvá 3 až 4 roky...
Do bytu s dálkovým vytápěním musí být dřevo vysušeno na 8-10 % vlhkosti. Do chalupy vytápěné kamny stačí na 10-12 % a pro venkovní využití může mít 14-16 %. Protože speciální vlhkoměr asi nemáte, dá se použít jednoduchá metoda našich předků. Ti dřevo vysušené na rovnováhu, vyzrálé, ukládali na konci sezóny (zpravidla v září) dovnitř do dílen a vyrovnávali je na palandy ** rošty pod stropem. Tam dřevo dosychalo a bylo po ruce. Pokud dílnu neměli, uskladnili přířezy tam, kam budoucí výrobek chtěli umístit.

Thursday, January 25, 2007

pokracujeme

Pokud ještě předem nevíte, co z něho budete dělat, doporučuji: odřezat ** třeba na cirkulárce ** okraje prken (minimálně je zbavit kůry a lýka). Jednak v nich dobře drží vlhkost, a jednak jsou oblíbeným útočištěm plísní, hub i dřevokazného hmyzu. Fošnu či prkno ze středu kmene je dobré rozříznout a místa s dření odřezat vůbec. Od středu se nejvíc šíří praskliny. Řezivo je potom třeba dobře uskladnit. Vyberte si vhodné místo. Ne přímo na slunci a vždy s dostatečným prouděním vzduchu. Spodní vrstva musí být vodorovná na délku i šíři a tak vysoko, aby prostor pod sušeným dřevem byl volný, nezarostlý, minimálně 30 cm. Jednotlivé fošny a prkna skládejte na sebe tak, aby ke dřevu všude mohl vzduch v co největší míře. Pokud máte menší množství, uskladněte dřevo na půdě. Větší množství se ukládá venku do tzv. hrání. Ve vlastním zájmu tuhle fázi nepodceňujte. Řezivo prokládejte lištami ** tzv. špánky ** (2,5 x 2,5 cm). Na každých 50 až 70 cm délky jedna lišta, podle síly a druhu dřeva. Hotovou hráň či jen naskládanou a proloženou kulatinu je třeba svrchu zatížit a chránit před deštěm a sněhem (přikrýt, zastřešit). Čela prken, fošen či trámků je dobré natírat - např. zbytkem barvy, bílým latexem apod.; omezíte tím popraskání.

Tuesday, January 23, 2007

Práce se dřevem

Jak dřevo získat a sušit

Máte-li plnou kapsu, jdete do specializované prodejny (či výrobního závodu, jenž má sušárnu), zakoupíte potřebné suché, ohoblované dřevo, případně i broušené, a můžete se věnovat už jenom vlastní práci.

Ve většině případů je však všechno jinak. Sousedovi uschla třešeň, kmen má průměr asi 30 až 40 cm a dřevo vám nabídl. Co s ním? Nejlépe je strom kácet v období klidu mízy a nenechat kulatinu ležet na zemi, ale hned po poražení a odřezání větví ji podložit. Abyste dřevo uchovali, je třeba ho co nejdříve zpracovat k usušení. Kulatina se suší obtížně, v domácích podmínkách i zdlouhavě, a tak máte-li možnost nechat kmen rozřezat (na katru) na prkna nebo fošny, udělejte to. Až si řezivo přivezete, bude patrně nehraněné (neomítnuté).

Sunday, January 21, 2007

a posledni

9) Při tvorbě přivázaného potahu položte křeslo na zadní stranu a v rozích odstřihněte přebytečnou látku. Na okrajích nechte 2,5 cm širokou záložku na obrubu. Nejprve naskládejte 1 cm široké dvojité obruby na bočních stranách chlopní a na delších okrajích. Ušijte čtyři páry látkových poutek a přišijte je k rohům chlopní. Potah navlékněte a vázačky uvažte kolem rohů křesla.

Thursday, January 18, 2007

6) Na přední okraje područky našpendlete, nastehujte a přišijte vnější díl opěradla lícovými stranami k sobě. Šev ukončete na okraji švu sedadla.

7) Přišpendlete, přistehujte a přišijte vnější díl opěradla k přednímu čelu tak, že látky budou přiloženy lícem k sobě. Ověřte si, že šev sedadla je přeložen dozadu.

8) Potah navlékněte na křeslo a zkontrolujte, zda není příliš dlouhý. V případě potřeby látku sestřihněte, ale nechte 5 cm širokou záložku švů. Krejčovskou křídou nebo špendlíky vyznačte potřebnou délku, potah sejměte a naskládejte dvojitou, 2,5 cm širokou obrubu.

Tuesday, January 16, 2007

1 sada

1) Naznačte si značkovacím perem na látku centrální body na dílech pro zadní okraj sedadla a vnitřek opěradla.

2) Srovnejte středové body vnitřních dílů sedadla a oba díly přiložte lícem k sobě.

3) Přišijte díl sedadla k vnitřnímu dílu opěradla. Vnitřní záložku opěradla v rozích odstřihněte a okraje švů, každý jednotlivě, začistěte entlovacím střihem.

4) Srovnejte středový bod předního dílu sedadla s horním okrajem čela a pak lícem k sobě sešijte díl sedadla a předního čela. Šev ukončete na okraji švu a záložku švu sedadla nastříhejte kvůli obrácení rohů na horním okraji zástěrky.

5) Přišpendlete, přistehujte a přišijte vnější díl opěradla k jeho vnitřnímu dílu lícem k sobě. Švy by měly být 2,5 cm od okrajů. Přední díly područek nešijte.

Monday, January 15, 2007

Snímatelný potah můžeme vyrobit s vázačkami, jež upevníme na spodek křesla nebo i bez vázaček. Pak bude látka spadat až na podlahu. Při výrobě potahu s vázačkami musíme na všech spodních okrajích přidat látku na chlopně. Chlopně jsou na bocích podhrnuty pod křeslo a v každém rohu uvázány k nohám. Není-li zapotřebí vázaček, přidáme ještě 5 cm širokou záložku na obrubu.

Vnějšek křesla měříme v nejširším místě kolem boků křesla a jeho opěradla od středu jedné područky k druhé. Vždy přidáme ještě 2,5 cm na každém vnějším dílu područky. Měříme od podlahy ke středu horní části područky. Přidáváme 2,5 cm na šev horního okraje a 12,5 cm na chlopně, které svážeme vespod. Vnitřek křesla a opěradlo měříme od úrovně sedadla ke středu horní části vnitřku područek. Na horním švu přidáváme 2,5 cm na šev a 15 cm na podhrnutí. Vnitřní díl opěradla zhotovíme v této výšce a dbáme, aby byl stejně dlouhý jako díl na vnějšku opěradla. Sedadlo změříme od zadního okraje k přednímu, přidáme 15 cm na zadní podhrnutí a 2,5 cm na šev zástěrky. Šířku sedadla změříme od základu vnitřku jedné područky v nejširším místě sedadla a přidáme na každé straně 15 cm na podhrnutí. Díl pro přední čelo naměříme stejně velký, jako je šíře sedadla plus 5 cm na převis od okraje sedadla k podlaze. Přidáme ještě 2,5 cm na horní šev a 5 cm na spodní záložku. Nesmíme zapomenout přidat 2,5 cm na švy a 12,5 cm na přední chlopeň. Určíme si délku a šíři vázaček a ustřihněme je. Když stříháme látky na vnitřní a vnější díly opěradla, je třeba brát v úvahu vzor a polohy švů. Látku stříháme vždy ve směru vlákna.

Sunday, January 14, 2007

Látku nejprve nastříháme na pravoúhelníky a potom každý kus sestřihneme tak, aby přesně doléhal na odpovídající místo křesla. Pomůže nám, když si připravíme seznam dílů podle následujícího vodítka: 1 ks vnější strana opěradla, 2 ks vnější strana područek, 2 ks předek područek, 1 ks vnitřek opěradla, 1 ks sedadlo (obruba dle potřeby), 2 ks vnitřek područek a šikmý proužek na tunýlek podle potřeby. Když jednotlivé díly stříháme, označíme si každý z nich popiskou. Předcházíme tak případnému zmatku.

Saturday, January 13, 2007

Jednoduché čalounění

Látkový snímatelný potah je velmi praktický, protože jej lze snadno čistit a různě upravovat. Je-li ušit na míru, dokáže vylepšit třeba i starou nevzhlednou židli, případně barevně sladit křesla a pohovky s ostatními bytovými doplňky.

Snímatelný potah na jednoduše tvarované křeslo, pohovku či židli vyrobíme snadno a je k tomu třeba jen omezeného počtu dílů látek. Nejvhodnější je použít látky s jednoduchým vzorkem. Zvolený motiv umístíme do středu každého z dílů látky. Stříhání si předem rozmyslíme a rozplánujeme. Je dobré si rozměry každého kusu látky v určitém měřítku překreslit na papír, protože nám to umožní odhadnout potřebné množství materiálu a pomůže i při stříhání.

Thursday, January 11, 2007

8. S ruční elektrickou okružní pilou lze takový spoj vyrobit jen stěží, proto přinášíme rovněž námět, jak okružní pilu pomocí jednoduchého doplňku předělat na malou stolní cirkulárku. Přístroj je zespodu připevněn k silné překližce, nad tuto pracovní desku pak vyčnívá pouze pilový kotouč. Pro nastavení výšky řezu má každá ruční pila příslušný šroub. Nezapomeňte na chlazení motoru pomocí otvorů v podstavci!

9. Na okružní pile se dá i frézovat, a to tak, že nastavíte výšku kotouče do poloviny tloušťky laťky a mnoha řezy postupně opracujete do hladka plochy na obou koncích latě. Důležité je, aby nejvzdálenější řez byl kolmý a přesný, jinak může ve spoji vzniknout škvíra, kterou je pak nutné zatmelit. Vše si předem odzkoušejte na nepotřebných odřezcích dřeva! V příštím čísle přineseme návod, jak do takto vyrobených rámů uložit výplně a jak dvířka osadit do závěsů.

Tuesday, January 9, 2007

a pokracujeme v kuchyni

5. Pokud budete vrtat více otvorů, můžete si zhotovit jednoduchou pomůcku z malého odřezku dřevěné latě. Předvrtané otvory pak povedou vrták správným směrem. Pevné usazení této pomůcky zajistí dvě postranní destičky vyříznuté z kusu překližky. Aby se šablona při práci neposouvala, zajistíme ji ještě truhlářským ztužidlem. Nezapomeňte, že do protilehlé latě musíte vrtat zrcadlově, proto musí být otvory v šabloně přesně uprostřed.

6. Do všech předvrtaných otvorů a na každou styčnou plochu naneseme vrstvu lepidla (nejlépe se pracuje s Dispercolem nebo s lepidlem Herkules), nasadíme kolíčky, srazíme latě k sobě a je to. Pokud snad latě nebudou přesně lícovat na výšku, položíme přes spoj kousek obyčejné polyetylenové fólie, nahoru i dolů položíme prkénko a spoj pevně stáhneme ztužidlem. Takto spoj násilím srovnáme, po zaschnutí lepidla bude výsledek podstatně lepší.

7. Skutečně kvalitní a témeř profesionálně vyrobený spoj můžete vidět právě na tomto obrázku. Rozpor a čep (vpravo) se zhotoví velmi obtížně dlabáním nebo pomocí strojní frézy, což si však může dovolit jen málokdo. Spojení přeplátováním, které vidíte vlevo, je také velmi kvalitní a může se do něj pustit každý, kdo má cirkulárku. Pilový kotouč sice především řeže, ale pokud si na to troufnete, frézu s ním celkem dobře nahradíte.

Sunday, January 7, 2007

4. Při vrtání musíme pamatovat na to, aby otvory nebyly příliš hluboké, protože pak by do nich kolíčky zcela zapadly. Optimální hloubka otvoru je jen o trochu větší než polovina délky kolíčku. Při vrtání si pomůžeme tím, že na vrták nalepíme kousek leukoplasti nebo jakékoliv jiné lepicí pásky. Zručnější kutilové si mohou vyrobit posuvnou trubičku s aretačními šroubky. V nouzi největší však postačí i jednoduchá značka křídou na vrtáku.

Saturday, January 6, 2007

3.

Obvodové latě dvířek se spojují také kolíčky (týbly). Nejobtížnější však je vyvrtat všechny otvory přesně proti sobě. Toho docílíme tak, že do jedné latě zatlučeme tenké hřebíčky, kterým uštípneme asi 2 mm nad povrchem hlavičku. Potom k sobě obě latě přitiskneme, a tak si vyznačíme, kde všude je třeba vrtat. Vrtání začneme tenkým vrtáčkem, protože silný snadno ujíždí do strany. Výhodné je, udělat si předem do vyznačených míst malé otvory hřebíčkem, aby měl vrták vedení.

Friday, January 5, 2007

2.

Jen s minimálním vybavením ** pouze s pilkou a kladívkem ** si můžeme vyrobit dvířka pomocí tzv. spoje na sraz. Pevnost tohoto spoje zajišťuje deska z překližky, která zároveň tvoří výplň budoucích dvířek. Taková dvířka se dají zhotovit celkem snadno, nejsou však příliš vzhledná. Pomohlo by jim, kdybychom je následně polepili tapetou, rohoží nebo hrubým textilem. Překližku je možné ponechat jen tehdy, když má na povrchu pěknou kresbu. Okraje rámu musíme samozřejmě dobře zbrousit.

Wednesday, January 3, 2007

1.

Kvalitní spoj získáme pouhým slepením rohů dvířek na tupo epoxidovou pryskyřicí. Protože toto lepidlo tuhne velmi dlouho, můžeme si zhotovit jednoduchou pomůcku. Na dřevěnou desku přibijeme laťky přesně v úhlu 90 stupňů. Pryskyřici naneseme nejprve slabě, aby vsákla do řezu, když začne houstnout, naneseme druhou, silnější vrstvu. Latě pevně stiskneme a vložíme do přípravku. Aby se rámeček nepřilepil k podkladu, podložíme jej kouskem mikrotenového sáčku a teprve potom zatížíme.

Kuchyňská dvířka jako od truhláře

Již potřetí dnes přinášíme několik užitečných rad pro ty, kteří se rozhodli amatérsky si zhotovit jednoduchá dvířka k zakrytí různých skříněk, polic, mezer mezi stěnami nebo nábytkem. Taková dvířka mohou dát zcela novou tvář i vysloužilé a nevzhledné kuchyňské lince. Chce to jen trochu šikovnosti a trpělivosti. Vyberte si z dalších návodů podle vašeho gusta, zručnosti i dílenského vybavení.

Tuesday, January 2, 2007

Je však třeba připomenout, že jste-li praktičtí, tak nezvažujeme jen údaje výrobců, neboť ti počítají s téměř každodenním topením. Nečiníme-li tak, jsou čísla o úsporách a návratnosti dosti zkreslená. A opadnutí zájmu o oheň v bytě mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. Nový krb jsme u rodičů nejprve zapalovali ob den. Pak už jen o víkendech, později pro návštěvy a dnes topíme jen o svátcích.

Ale je třeba i připomenout, že jste-li víc romantičtí a krb je pro vás praskající oheň, který syčí a voní přímo před očima, měli byste uvažovat raději o krbu klasickém. Jeho účinnost je jen 5-10%, ale zmrzlé ruce se u něj rozehřejí přímo od ohně niž byste hledali teplovzdušný výústek.

A navíc, lehce propálená podlaha od vylétajících uhlíků a částečně zakouřená místnost od zahřívajícího se komína, má vlastně také něco do sebe...

Tak šťastnou volbu romantikům, praktikům i ekonomům

Monday, January 1, 2007

Lze i zavrhnout prvky typové, koupit jen krbovou vložku a obezdívku stvořit svépomocí. Je šance dotvořit interiér prvkem, jenž bude opravdu jeho součástí. Krbové těleso můžeme být totiž v rohu, u stěny, i volně v prostoru, kde se stává dominantou místnosti. Volit lze z krbů s prosklením čelním, rohovým, ze tří stran i panoramatickým.

Vždy je třeba dbát na dostatečný odstup od všech hořlavých prvků. (Dopředu, nahoru i do stran musí být odstup min. 80 cm a podlahová krytina v tomto okruhu nespalná).

Hlavní rozdíl mezi krbem teplovzdušným a klasickým, je v zasklení. Zasklení má zásadní vliv na hospodárnost, bezpečnost, výhřevnost i okamžitý výkon. Osazením prosklené vložky se spotřebuje 1/8 paliva potřebného pro krb otevřený a účinnost se zvýší z 8% na 70%. Sklo zaručuje i bezpečnější hoření smolného dřeva a brání vylétávání hořících uhlíků.

Hlavní předností krbových systémů je možnost přitápění bytu. Předávání tepla totiž neprobíhá jen přímo mezi ohněm a prostorem, ale díky dvouplášťové konstrukci vložky je proudící vzduch ohříván a rozváděn pomocí aluminiových ohebných hadic do žádoucích míst domu. Můžeme tedy přitápět i vedlejší pokoje či vyšší podlaží. Přívod studeného vzduchu do krbu lze stejně jako vývod teplého vzduchu do místnosti korigovat nastavitelnými výústky a ke zvýšení výkonu ohřevu vzduchu mohou sloužit vestavěné ventilátory.