Mimochodem ** i když si přivezete dřevo rovnou ze sušárny, nechte ho před zpracováním ještě nějakou chvilku odpočinout.
A teď se vraťme ke kulatině, kterou nechcete či nemůžete nechat rozřezat. Pokud z ní nebudete dělat např. totem, je třeba ji palicí a klíny rozštípnout na čtvrtky, zbavit kůry a čela opět natřít. Pro jistotu ** zvlášť na staré půdě ** chránit před hmyzem. Svou materiální základnu pochopitelně každý hospodář čas od času kontroluje.
Existuje ještě víc způsobů sušení i různé typy sušáren. Od malých po průmyslové ** kondenzační, vysokofrekvenční. Pro nás jsou však zajímavé spíš postupy řemeslníků z dřívějška. Ti totiž sušili mnohdy až polotovary. Třeba troky, různé necičky a nádoby se za syrova hrubě opracovaly a pak po etapách přemísťovaly z vlhkých míst na sušší a sušší. Soustružníci zase věděli, že například břízu lze sušit bez praskání i v kulatině, a to až do 15 cm v průměru. Ze slabších kmenů se loupala v pásech kůra zhruba po 20 cm tak, aby na koncích zůstala. Pak se kmeny stavěly na návětří.
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
No comments:
Post a Comment